Studijní cesta CLIMOVE: zkušenosti z Bruselu a Gentu ukazují, jak převádět evropské cíle do praxe

V minulém týdnu se členové spolku CIVINET zúčastnili mezinárodní studijní cesty projektu CLIMOVE do Bruselu a Gentu zaměřené na praktické aspekty udržitelné městské mobility a klimatické neutrality, jejíž program připravil sekretariát sítě společně s partnery z regionu – organizacemi ODRAZ ze Záhřebu a Centra pro životní prostředí (CZZS) z Banja Luky.

Čtyřdenní studijní cesta propojila více než 30 zástupců měst, institucí a odborných organizací z Česka, Slovenska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. Za CIVINET Česká a Slovenská republika se kromě sekretariátu zapojilo také deset zástupců členských měst a institucí, kteří měli příležitost sdílet své zkušenosti a diskutovat o tom, jak efektivněji převádět evropské politiky do praxe na místní úrovni, tak, aby se urychlil přechod k udržitelné městské mobilitě a státy splnili své klimatické cíle. Program kombinoval diskuse na vysoké politické úrovni v institucích Evropské unie s praktickým učením se od jednoho z nejuznávanějších evropských příkladů transformace mobility – města Gentu.

Politika EU versus realita střední a jihovýchodní Evropy

Studijní cesta začala v Bruselu setkáními v Evropském parlamentu, kde proběhla diskuse s europoslankyní Nikolina Brnjac (HR) a europoslanci Luděk Niedermayer (CZ) a Martin Hojsík (SK). Tématem byly evropská dopravní politika, klimatické cíle a role měst při jejich naplňování. Zaznělo, že ačkoliv jsou cíle nastavovány na evropské a národní úrovni, jejich implementace dopadá především na města. Ta však často nemají dostatečné kompetence, finanční nástroje ani institucionální podporu. Diskuze se dotkla také nastavení klimatických cílů. nástrojů jako Fit for 55 nebo regulací v oblasti emisí a několika dlouhodobých problémů našeho regionu, jako přetrvávající orientace na individuální automobilovou dopravu, pomalá změna dopravního chování, neefektivní nebo špatně cílené investice (např. v oblasti dobíjecí infrastruktury) a rostoucí emise z nákladní dopravy.

V Evropském hospodářském a sociálním výboru (EESC) se účastníci přímo setkali s tvůrci politik a odborníky zabývajícími se dopravou, klimatem a rozvojem měst z dalších institucí (EESC, DG MOVE, CINEA, POLIS, Výbor regionů). Diskuze i prezentované vlastní iniciativní stanovisko EESC k plánům udržitelné městské mobility (SUMPs) potvrdili propast mezi ambicemi a jejich realizací, kdy i přes dobře zavedené evropské rámce pro udržitelnou mobilitu města často čelí výzvám při jejich uvádění do praxe. Významnými překážkami zůstávají omezená koordinace mezi úrovněmi správy, roztříštěné plánování a nedostatečná integrace s jinými sektory a politikami, zejména bydlením a sociálními politikami, energetikou a územním rozvojem. Byl zdůrazněn také význam zapojení občanské společnosti, inkluzivní mobility a nabídky skutečných alternativ k používání automobilu a rozvoj sítí CIVINET. Zástupci CINEA představili podporu měst prostřednictvím programů financování a výzkumných iniciativ, která mohou města využít a prezentovány byly také připravovaná aktualizace metodických pokynů SUMP v souvislosti s rozvojem transevropské dopravní sítě a další politiky EU v oblasti mobility. Setkání v EESC ukázaly, že nástroje existují, ale jejich efektivní využití závisí na místních kapacitách, spolupráci a strategickém sladění.

Inspirace z praxe: Brusel a Gent

Vedle politických debat měli účastníci možnost vidět konkrétní opatření přímo v terénu. V Bruselu se jednalo například o zklidňování dopravy v centrech města, úpravy veřejného prostoru ve prospěch pěších a cyklistů, opatření v okolí škol a omezování tranzitní dopravy. Silným momentem byla následná návštěva Gentu, který je často uváděn jako příklad dobré praxe v oblasti městské mobility. Město prošlo zásadní transformací po zavedení cirkulačního plánu v roce 2017, který omezil průjezd automobilů centrem a rozdělil město do dopravních sektorů. Díky doplnění opatření o nízkoemisní zónu, důslednou parkovací politiku, rozsáhlou podporu cyklistické dopravy a systematickou komunikaci s veřejností, město úspěšně dosáhlo výrazného snížení automobilové dopravy v centru, nárůstu cyklistiky a celkového zlepšení kvality veřejného prostoru i života obyvatel. Příklad Gentu ukázal, že transformace nespočívá pouze ve velkých infrastrukturních projektech a že mnohá účinná opatření jsou relativně jednoduchá: přerozdělení prostoru na ulicích, úprava parkovacích pravidel nebo zavádění dočasných opatření k testování nových řešení. Zásadní je ale komplexní a konzistentní přístup.

Evropské iniciativy a podpora měst

Závěrečný den byl věnován setkání se zástupci evropských organizací a sítí (Energy Cities, Eurocities, European Environmental Bureau, UITP, European Cyclists’ Federation, ICLEI). Prezentace se zaměřily na aktuální trendy v klimatické a energetické politice, iniciativy jako European Climate Pact nebo Circular Cities and Regions, dekarbonizaci budov v kontextu energetické krize a roli veřejné dopravy a cyklistiky v dosažení klimatické neutrality. Byla představena široká škála nástrojů – od financování přes metodickou podporu až po mezinárodní spolupráci a sítě. Klíčové je tyto nástroje efektivně využívat a propojit je s lokálními potřebami.

Jak se studijní cesta promítne do praxe?

Zpětná vazba ukazuje, že studijní cesta má velmi konkrétní dopady na další práci zúčastněných měst a organizací, které plánují využít získané poznatky zejména v těchto oblastech:

• Úpravy dopravního prostoru a zklidňování dopravy – například zavádění jednosměrných ulic, testování nových dopravních opatření, „zelené ostrůvky“ pro zpomalování dopravy nebo posilování pěší a cyklistické infrastruktury.
• Parkovací a dopravní politika – příprava nových parkovacích politik a opatření ke snížení závislosti na individuální automobilové dopravě.
• Veřejná a příměstská doprava – inspirace pro rozvoj nových linek a zlepšení kvality veřejné dopravy tak, aby byla konkurenceschopná vůči individuální dopravě.
• Strategické plánování (SUMP) – aktualizace nebo příprava nových plánů udržitelné městské mobility (tzv. „SUMP 2.0“) a jejich lepší propojení s územním a ekonomickým rozvojem měst.
• Využití evropských nástrojů a financování – větší zapojení do programů EU (např. Horizon Europe) a využití konceptů jako „urban nodes“ pro lepší napojení měst na evropskou dopravní síť TEN-T.
• Nová partnerství a sdílení zkušeností – navázání spolupráce mezi městy v Česku, na Slovensku i v dalších zemích, která může přinést další projekty a výměnu know-how.
• Územní plánování a rozvoj měst – promítnutí principů udržitelné mobility do širšího plánování, včetně vazby na ekonomický rozvoj a kvalitu veřejného prostoru

Vedle konkrétních opatření si účastníci odnášejí i širší pohled, například silnější vnímání propojení mobility, veřejného prostoru a způsobu řízení města, které bude ovlivňovat jejich další rozhodování.

Studijní cesta byla realizována v rámci projektu CLIMOVE, který je součástí Evropské iniciativy na ochranu klimatu (EUKI) německého Spolkového ministerstva pro životní prostředí, ochranu klimatu, ochranu přírody a jadernou bezpečnost (BMUKN).