Seminář v Jihlavě podpořil sdílení praktických zkušeností s podporou multimodální a integrované dopravy v českém prostředí

Zlepšování dostupnosti a propojení jednotlivých druhů dopravy jsou budoucností dopravních investic a aktuálním tématem pro města ležící na síti TEN-T i mimo ni. Na semináři konaném 9. září v Jihlavě jsme se proto společně s třicítkou účastníků z měst, krajů a odborné veřejnosti podívali na situaci v Kraji Vysočina i na další praktické příklady multimodálních dopravních terminálů z českých měst.

Kraj Vysočina prošel v posledních deseti letech výraznou proměnou organizace veřejné dopravy. Postupně přibyly víkendové spoje na páteřních autobusových linkách, optimalizovaly se jízdní řády a rozšiřovala se integrace městské dopravy. Letos v srpnu byly dokončeny změny v posledních oblastech, mimo jiné na Humpolecku a Pelhřimovsku. Dalším krokem má být rozvoj elektronického odbavení a nabídky časových jízdenek.

Praktická část integrace přitom přináší řadu otázek, které nejsou na první pohled vidět. Jak sladit rozdílné tarify města a kraje? Jak rozdělovat tržby? A jak změny komunikovat cestujícím? Jihlava si například při zapojování městské dopravy musela s krajem vyjasnit rozdíly v tarifech a slevách. Z diskuse vyplynula také potřeba připravovat podmínky spolupráce s předstihem a zapojovat města už při přípravě změn.

Druhá část semináře přinesla zkušenosti s dopravními terminály z Ostravy, Pardubic, a Třebíče. Ne vždy jde přitom o jeden velký projekt. Ostrava-Svinov se modernizovala postupně a zkušenosti z provozu připomněly také význam následné údržby. V Pardubicích se při proměně prostoru hlavního nádraží osvědčilo překonání bariéry železnice novou pěší lávkou, naopak některá řešení doplatila na nedostatečnou komunikaci s vlastníky pozemků.

Příklad Třebíče dobře ilustruje, jaký rozdíl může kvalitní přestupní uzel přinést cestujícím i v menším městě. Devět autobusových stanovišť zde obsluhuje regionální i městské linky a přímo u terminálu jsou k dispozici cykloboxy, stojany i stanice sdílených kol. Přestupní doba se po vybudování terminálu zkrátila z původních 15 minut na dvě minuty a zlepšila se také návaznost spojů.

Jihlava-město: nový uzel pro městskou i regionální dopravu

Jihlava řeší vedle každodenní silné dojížďky také budoucí změny spojené s vysokorychlostní železnicí. Plánované spojení má výrazně zkrátit cestovní dobu do Prahy i Brna a součástí úvah je také rychlé železniční propojení centra města s terminálem VRT. O to větší význam získává otázka, jak cestující z města i okolních obcí k železnici přivést veřejnou dopravou. S náměstkem primátora Petrem Piáčkem jsme si prohlédli dokončenou první etapu přestavby Centrálního dopravního terminálu Jihlava-město, který bude tuto funkci plnit. Projekt propojuje železniční, autobusovou a trolejbusovou dopravu s pěšími a cyklistickými vazbami. Zajímavá je také koordinace dvou navazujících projektů – železniční části realizované SŽDC a proměny přednádražního prostoru v režii města.

Už v prosinci letošního roku má význam terminálu posílit zavedení linky R9, která v pravidelném dvouhodinovém intervalu nahradí současné spěšné spojení mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem a odstraní nutnost přestupu při cestě do Prahy.

Zkušenosti představené v Jihlavě spojovalo především to, že funkční multimodalita nezačíná ani nekončí stavbou terminálu, ale rozhodují o ní i kvalita přestupu a návaznost spojů, dostupnost pěšky či na kole, tarifní propojení městské a regionální dopravy či spolupráce města a kraje při plánování změn.

Akci uspořádaly Centrum dopravního výzkumu, v. v. i., a CIVINET Česká a Slovenská republika, z. s., pod záštitou primátora statutárního města Jihlavy Petra Ryšky.

Seminář byl financován z programu CIVITAS MUSE prostřednictvím ročního rozpočtu CIVINET.