Gent – město, které proměnilo dopravu

Nedávná studijní cesta CLIMove směřovala kromě Bruselu do Gentu – jednoho z měst, které je dnes často uváděno jako jeden z nejlepších příkladů úspěšné transformace městské mobility v Evropě. Ještě před několika lety však řešil podobné problémy jako řada měst ve střední Evropě – přetížené centrum, vysoký podíl automobilové dopravy a tlak na veřejný prostor. Za úspěchem Gentu stojí více než třicet let postupné práce a zásadní rozhodnutí v podobě zavedení cirkulačního plánu, který zásadně změnil organizaci dopravy ve městě.

Malebné město se středověkým centrem, řadou řek a kanálů je s 270 000 obyvateli druhým největším vlámským městem (počet stále roste). Dopravu má na starosti Úřad mobility („Mobility Agency“) s více než 180 (!) zaměstnanci, který je součástí Oddělení městského rozvoje a je financován příjmy z parkování (uliční parkování, parkovací domy, parkovací poplatky, pokuty v zóně bez aut a za nedovolené parkování). Plánování udržitelné mobility v Gentu začalo vytvořením prvního cyklistického plánu v roce 1993, který navrhl síť čtyř funkčních cyklostezek, cyklopruhy, cyklomosty a parkování pro kola a cykloobousměrky v téměř všech jednosměrných ulicích a byl doplněn o kvalitní marketingovou a komunikační kampaň. Na něj navázal plán mobility vnitřního města (1997), plán parkování (2016) a konečně cirkulační plán v roce 2017, který znamenal zásadní milník, přičemž nebyl jen dopravním opatřením, ale součástí širší strategie rozvoje města.

Místo úplného zákazu automobilů město přepracovalo způsob jejich pohybu. Základem transformace bylo rozdělení města do sektorů, mezi nimiž není možné projíždět autem přes centrum. Automobilová doprava je vedena po vnějším okruhu, zatímco vnitřní části města jsou určeny především pro pěší, cyklisty a veřejnou dopravu. Důležité bylo, že město nešlo cestou postupných dílčích změn, ale relativně razantního a systémového zásahu – opatření byla zavedena velmi rychle, nejprve pomocí dočasných prvků, a teprve následně se upravoval veřejný prostor do finální podoby. Tento přístup umožnil městu reagovat flexibilně a zároveň si ověřit funkčnost jednotlivých opatření v praxi. Přestože změny byly provedeny ze dne na den, následující den nedošlo k žádné dopravní zácpě a problémům, protože byly podpořeny jasnou komunikací a vymáháním.

Dopady se dostavily poměrně brzy. V prvních dvou letech po zavedení plánu výrazně vzrostl počet cyklistů, zatímco automobilová doprava v centru poklesla. Zlepšila se kvalita ovzduší, snížila se hlučnost i nehodovost a veřejný prostor začal být vnímán jinak než dříve. Zajímavým zjištěním bylo, že i když se některé cesty autem prodloužily, celková doba jízdy se často nezvýšila díky plynulejšímu provozu bez kolon.

Jak zaznělo i během prezentace v Gentu, klíčem k celkovému úspěchu bylo propojení cirkulačního plánu s dalšími nástroji, které jej podpořily a nabídly dostupné alternativy vyvažující omezení automobilů. Město současně zpřísnilo parkovací politiku, postupně omezovalo dlouhodobé parkování v ulicích a část parkovacích míst přeměnilo na jiná využití. Paralelně investovalo do cyklistické infrastruktury a systematicky zlepšovalo podmínky pro pěší i veřejnou dopravu. Mobilita tak byla řešena jako součást širšího fungování města, nikoliv izolovaně.

Navzdory svému úspěchu čelí Gent také přetrvávajícím výzvám, z nichž mnohé jsou známé i jiným městům. Patří mezi ně koordinace s regionálními orgány veřejné dopravy nebo vyvažování potřeb různých skupin uživatelů. Změny vyžadují dlouhodobou komunikaci s veřejností a přinášejí i vedlejší dopady, například tlak na parkování v okrajových částech. Neexistuje ani jedno univerzální řešení – různá území města potřebují odlišný přístup a mobilitu je nutné řešit v širším sociálním a ekonomickém kontextu.

Gent je dnes často vnímán jako „město cyklistů“, ale study tour ukázala, že cyklistika není cíl, nýbrž výsledek systematických kroků. Zkušenost Gentu není pro naše města ve střední Evropě inspirací pouze v konkrétních opatřeních, ale především v přístupu. Ukazuje, že skutečná změna je možná pouze tehdy, když město kombinuje jasnou vizi, odvahu k implementaci, práci s daty a schopnost koordinovat jednotlivé kroky v čase.