Participace jako klíč k udržitelné mobilitě: zkušenosti z měst a praxe

Participace není jen doplněk plánování, ale zásadní nástroj pro prosazování udržitelné mobility – a zároveň oblast, kde města stále hledají efektivní přístupy. Jak tedy zapojit veřejnost do plánování dopravy tak, aby opatření skutečně fungovala a měla podporu obyvatel? Právě na tuto otázku se zaměřil seminář CIVINETu věnovaný participaci a změně dopravního chování, který se uskutečnil v Ostravě za účasti čtyřicítky odborníků z měst, institucí i neziskového sektoru.

Jedním z hlavních témat semináře byla potřeba chápat participaci jako dlouhodobý a systematický proces, nikoliv jako jednorázovou aktivitu. Účastníci sdíleli zkušenosti s různými nástroji – od workshopů a veřejných setkání přes dotazníky až po online platformy a terénní sběr dat. Zaznělo také, že samotné nástroje nestačí. Klíčová je kvalitní příprava, jasné cíle a schopnost pracovat s různými skupinami obyvatel. Města zároveň často narážejí na nedostatek kapacit a zkušeností, což komplikuje systematické zapojování veřejnosti.

Praxe z měst ukázala, že je nutné klást důraz na práci s daty a jejich kombinaci s participací, protože například data o dopravním chování nebo využívání veřejného prostoru pomáhají lépe vysvětlovat navrhovaná opatření.

Důležitou roli hraje také testování opatření v praxi, například prostřednictvím dočasných úprav veřejného prostoru. Tento přístup umožňuje sbírat zpětnou vazbu a upravovat návrhy ještě před jejich finální realizací.

Zásadní je v rámci participace srozumitelně komunikovat – nejen samotná opatření, ale i jejich přínosy a dopady. Využívány jsou přitom různé formy, od osobního kontaktu přes informační stánky až po online komunikaci, přičemž neexistuje jeden univerzální přístup k participaci. Různé skupiny obyvatel vyžadují odlišné způsoby zapojení – jinak je potřeba pracovat s dětmi, mladými lidmi, rodiči nebo seniory. Zajímavým přístupem je aktivní oslovování lidí přímo v jejich prostředí – například ve školách nebo v konkrétních lokalitách. Důležité je také zapojovat ty, kteří se běžně nevyjadřují, a hledat způsoby, jak dát prostor i „tiché většině“.

Konfliktní témata jako výzva

Diskuze potvrdila, že největší výzvy přinášejí témata jako regulace parkování nebo změny v organizaci dopravy, které s sebou často přinášejí odpor veřejnosti. Jak tedy postupovat? Panelisté zdůraznili, že k eliminaci konfliktů je třeba:

• jasně vymezit, o čem se diskutuje a o čem ne,
• vysvětlovat principy a cíle opatření,
• pracovat s emocemi i obavami obyvatel,
• a především budovat důvěru dlouhodobě.

Důležitým faktorem je také načasování – zapojení veřejnosti musí přijít ve správnou chvíli, kdy je téma dostatečně konkrétní, ale zároveň ještě otevřené.

Napříč příspěvky také zaznívalo, že bez důvěry veřejnosti nelze změny v dopravě dlouhodobě prosadit. Důvěra se přitom nevytváří jednorázově, ale postupně – skrze transparentní komunikaci, sdílení výsledků participace a skutečné zohlednění podnětů.

Zároveň bylo upozorněno na riziko tzv. „participation washing“, kdy je participace zaměňována za jednostrannou komunikaci nebo marketing. Takový přístup může naopak důvěru oslabit.

Seminář přinesl řadu konkrétních příkladů – od práce se školami a plánování bezpečných cest do škol přes využití pocitových map až po zapojení veřejnosti do strategického plánování. Zahraniční zkušenosti ukázaly například možnosti zklidňování dopravy, dočasných opatření ve veřejném prostoru nebo regulace automobilové dopravy ve městech. Akce tak ukázala, že města v Česku i zahraničí mají v oblasti participace a udržitelné mobility cenné zkušenosti, které mohou sdílet a dále rozvíjet.

Seminář byl pořádán v rámci projektu CLIMove, který je financován Evropskou iniciativou na ochranu klimatu (EUKI) německého Spolkového ministerstva hospodářství a ochrany klimatu (BMWK).